Milenka se narodila jako zdravé miminko, do půl roku věku neměla snad ani rýmu. Zda byl její imunitní systém už vrozeně oslabený nebo se třeba pomaleji vyvíjel, to už je dnes těžko zjistitelné. V prvních měsících tomu nic nenasvědčovalo. Takže začala být očkována podle běžného očkovacího kalendáře, v porodnici TBC, ve třech měsících první dávku záškrt, tetanus, dávivý kašel, haemophilus, žloutenka B a obrna.
Na první dvě dávky reakce nebyla kromě několikadenního bojkotu kojení, ovšem na třetí dávku měla Milenka prudkou horečnatou reakci. Horečka jí vyskočila, jakmile jsme přišli domů od lékaře. Nikdy dřív jsem neviděla tak bledé dítě. Ležela, ani se nepohnula, oči zavřené, naprosto bezvládná jako hadrová panenka. Dala jsem jí antipyretika a volala lékaři, doporučil pokračovat v podávání antipyretik, dělat zábaly. Trvalo to asi tři dny. Jenže od té doby jakoby Milenka ztratila obranyschopnost. Obvykle v odstupu několika týdnů ji trápila jedna viróza za druhou. Později se přidaly i bakteriální infekce a ATB. Kromě toho došlo k zastavení ve vývoji, v 6 měsících se malá plazila po bříšku, svižně se takto pohybovala po celé místnosti, po té reakci na očkování zůstala v tomto stádiu další 4 měsíce, do desátého měsíce nezačala lézt ani pořádně sedět, teprve po zahájení rehabilitace pomocí Vojtovy metody se stav zlepšil a postupně srovnal.
Na mou žádost nechal lékař udělat test imunity, vyšly snížené hodnoty buněčné TH1 složky imunity, ovšem lékař mi tvrdil, že podobné hodnoty má značné množství dětí v jejím věku. Tyto hodnoty prý nejsou ani kontraindikací pro očkování, tou jsou pouze závažné poruchy imunity. A tak lékař naočkoval Milenku Trivivakem, živou virovou vakcínou proti spalničkám, zarděnkám, příušnicím (sk: osýpkam, príušniciam (mumpsu) a ružienke - pozn. red.).
Co následovalo, popíšu jen krátce. Po neurčitých příznacích choroby jako je nechutenství, nadměrná únava, spavost, rozladěnost, následovaly už značně závažné neurologické příznaky: nejistá chůze, špatná koordinace pohybů, šilhání (sk: škúlenie - pozn. red.), krutá bolest hlavičky s nauzeou až zvracením, neschopnost chodit, postavit se, sedět, postupně pak epileptické záchvaty, trvalý třes končetin, paralýza, epileptický status, bezvědomí, otok mozku a smrt. Je nepochopitelné, že i po objevení těch závažnějších neurologických příznaků jsme ač pod lékařským dohledem zůstali ještě 14 dní doma bez léčby s probíhající encefalitidou, která samozřejmě ovšem nebyla lékařem rozpoznána. Důvodem nerozpoznání byl pravděpodobně velmi subakutní průběh zcela bez teplot. Podle mého názoru očkování tak zatížilo oslabený imunitní systém, že ten nebyl schopen na hrozící nebezpečí vůbec adekvátním způsobem reagovat.
Konečná diagnóza byla virová meningoencefalitida (zánět mozku a mozkových blan), možná herpetického původu, ale přímo DNA herpesviru nalezena nebyla ani v jednom z mnoha odběrů likvoru, ani při pitvě, takže je tu ještě možnost postvakcinační encefalitidy. V případě herpetické encefalitidy je velmi pravděpodobné, že jejímu vzniku muselo předcházet vážné selhání imunity. Takže mě přirozeně napadá otázka, co to selhání imunity způsobilo a v případě Milenky to bylo velmi pravděpodobně očkování. Při testech, které se dělaly už v době její nemoci v nemocnici, byla zjištěna už velmi závažná porucha buněčné imunity, zatímco, jak jsem se už zmiňovala, před očkováním jen velmi mírná.
Na závěr doplním, že lékaři v nemocnicích původně souvislost s očkováním připouštěli, dokonce v době, kdy Milenka ještě žila, mě na ni upozornili, ovšem po její smrti se souvislostí s očkováním nikdo nechtěl zabývat. Na mojí přímou otázku mi odpověděli, že souvislost se nedá vyloučit, ale očkování je velmi důležité a prostě to jen byla smůla, a tak nikdo z lékařů od našeho pediatra, který očkoval, přes všechny ty lékaře, kteří ji léčili a měli tu informaci, že byla před tím očkovaná, nenahlásil na SÚKL podezření na nežádoucí účinek. To jsem musela udělat až po letech já sama a skutečně mi od nich bylo s údivem potvrzeno, že nikdo nic nehlásil. Zřejmě encefalitida s následkem smrti není dost závažná záležitost, aby to hlásili. Nedělám si potom iluze, že by snad hlásili ty méně závažné. Náš pediatr nejen nic nehlásil, ale nedokázal si ani uvědomit, že potíže, které malá má a které byly vyvolány probíhající encefalitidou, mohou souviset s předchozím očkováním, nechal malé rentgenovat nohu, protože nebyla schopná se postavit a zvracení prohlašoval nejspíš za střevní chřipku. Také nás nechal bez léčby další dva týdny doma, protože si možnost vzniku encefalitidy po očkování prostě nepřipustil. Je to lékař s více než 30letou praxí. Sám mi před očkováním říkal, že nikdy za celou svou praxi nezažil, že by dítě mělo nějaký závažnější následek po očkování. Vzhledem k tomu, že nenahlásil ani tu encefalitidu, je jasné, že následek nezažil, protože si problém vzniklý po očkování nikdy s očkováním nespojil.
Dcerka po poslední dávce hexavakcíny byla celou noc vzhůru skákala v postýlce a byla hyperaktivní...přirovnala bych to k nadopování kofeinem nebo něčím horším. Do té doby spala krásně celou noc, ale od posledního očkování se v noci budí, kdykoliv projdu je v pozoru, má velice neklidné spaní. Očkování se nebráním, ale další očkování jsem odložila a až do věku 2 let. Prosím, jestli máte někdo stejnou zkušenost, dejte to vědět, protože doktoři to neberou jako nežádoucí účinek :-(
Náš atopický syn byl ve 4.měsících očkován 1.dávkou Hexavakcíny a jeho tělo se proměnilo v jeden velký ekzém.Před vakcinací měl ekzém na 20% těla, po očkování ekzém zasáhl 90% těla!
Dnes, 3,5 měsíce po očkování má syn stále ekzém na 40%těla.
Dobrý den, starší syn (nyní 5 a půl roku) očkován proti TBC kdy jizvička byla téměř zahojená a očkování hexa vakcínou znovu otevřelo jizvičku a ta následně zhnisala. Po hexa vakcínách vždy telota, spavost, zarudnutí a zatvrdnutí v místě vpichu. Po podání 3. dávky hexy se rozběhl atopický ekzém, který se objevuje do dnes. Po 1. dávce MMRV vakcíny se po 7 dnech u syna spustil průjem, zvracení a horečka přes 39°C . Lékařka konstatovala, že s očkováním toto nemá nic společného a byla to běžná infekce. S tím já jsem nesouhlasila a další dávku odsunula až těsně před nástup do mateřské školky kdy synovi bylo 4 a půl roku. po těchto zkušenostech nehodlám v očkování pokračovat jak u staršího syna tak nyní u mladšího (9 měsíců), který očkován není.
Dobrý den, je mi líto, že knihy paní Strunecké se mi do rukou dostávají až nyní, kdy má dcera (6měsíců) má za sebou již dvě dávky na rotaviry, tři na pneumokoka a tři hexavakcíny. Je mi z toho těžko, ale bohužel s tím již nic neudělám. (Schválila jsem to samozřejmě s vědomím, že pro ni dělám to nejlepší) Nedá se to vrátit, pokusím se poučit, vyčistit dcery tělíčko od všech jedů pomocí homeopatik a uvážlivě v budoucnosti volit každý krok nabízený naší pediatričkou.
Syn ve čtyřech měsících dostal dávku hexavakcíny spolu s prevenarem, pak v rozmezí dvou měsících další dvě dávky. Po té 3. dávce se jeho imunita zcela sesypala - horečky, moučnivka, horečky, osypal se po celém těle, zvracení, pár dní měl problémy s koordinací pohybů. Po ústupu těchto akutních problémů se mu rozjel atopický ekzém po celém těle a 5 měsíců v kuse každou noc řval neutišitelným, hysterickým pláčem. Stal se velice agresivním a plačtivým miminkem i přes den. Teď po roce, přísné dietě a léčbě homeopatiky se situace zlepšuje. I přes nátlak pediatra jsme 4. dávku odmítli a další očkování už ani jemu, ani případnému sourozenci nenechám píchnout. Samozřejmě tyto problémy nebyly pediatrem uznány, jednalo se prý o náhodu, a nikam to tudíž nenahlásil. Přála bych si vrátit čas. My jsme dopadli ještě "velmi dobře" a všem postiženým dětem a jejich rodičům přeji hodně sil!
Muj syn, nyní pět let byl očkován dosud na všechno povinné. Musim za klepat ale nemel na očkováni nikdy zadnou reakci-vubec zadnou, nebylo to bolestivé, zádné teploty, zádný útlum ani nervozita, proste nic. Ma dcera snáší dosud očkováni taky bez jakýchkoliv problému. Nechtěla jsme ale dávat deti očkovat vakcínami, ktere nejsou v te kategorii povinných. Takze jsem je nechala prodělat plané neštovice. Syn měl horečky přes 40 a oba mely masivní vysev po celém tele,v puse,v očích,na genitáliích, v krku,uších....v ten moment,kdyz jsem viděla,jak je to nepříjemné a jak jim nemohu pomoci,jsem zaviděla sousedce,ktera nechala deti proti planým neštovicím a teto hrůzy je ušetřila. Dcerka toto prožívala v 11 mesicich,takze ji to neslo ani vysvětlit. A moje tchyně jako díte nebyla ockovana proti zaskrtu,prodělala ho a přežila jen zázrakem. To tedy riskovat taky nehodlám.
U našeho syna v 5 letech (před 3 lety) propukla cukrovka I. typu. Dnes jsme již přesvědčeni, že následkem očkování proti žloutence typu B, které proběhlo asi půl roku předtím. Bezprostředně po záchytu cukrovky se začal jeho stav výrazně lepšit, a to díky péči indického ayurvédského lékaře, kterého jsme tehdy vyhledali, ačkoli lékaři nám tvrdili, že jeho stav se bude zákonitě už navždy pouze zhoršovat. To trvalo asi půl roku. Bohužel tehdy jsme o souvislosti s očkováním ještě nebyli přesvědčeni a bez porady s tímto indickým lékařem jsme nechali syna přeočkovat proti žloutence druhou dávkou. Radili jsme se pouze s lékaři-diabetology, zda očkování může jeho zdravotní stav ovlivnit. Naprosto to vylučovali s tím, že očkování proti žloutence se týká jater, zatímco cukrovka slinivky, což je úplně jiný orgán (!!!). Do 2 týdnů po přeočkování se však jeho stav (diabetes) výrazně zhoršil a tuto tendenci se nám už nikdy nepodařilo zastavit. Indický lékař byl argumenty diabetologů ("slinivka je úplně jinde než játra") naprosto zděšen...
Varuji před vakcínou Priorix (očkování proti přiušnicím, zarděnkám a spalničkám), syn byl očkován 1. dávkou v 18-ti měsících, byl to říjen, na začátku prosince byl již na kapačkách na JIP-ce s těžkou ketoacidózou - cukrovka 1. typu, málem umřel na nedostatek inzulínu v těle! Naprosto zdravé, bezproblémové, dítě, 1,5 roku kojené, nyní nepřežije bez píchání inzulínu 4x denně a neustálého hlídání glykémií. Můžou za to příušnice, které mu zničily produkci inzulinu ve slinivce!!! Souvislost mezi tímto očkováním a vznikem cukrovky je již prokázána, lékaři však slepě očkují dál, prý se ještě přesně neví, co vlastně cukrovku u tak malinkých dětí způsobuje, k tomu není co dodat!!! Člověk se pak jen celý život dívá, jak jeho dítě trpí.
po očkování přišel atopický ekzem, který se rychle rozvinul, předtím nebylo nic.